Následující řádky jsou zatím jen jakýmsi NÁVRHEM nové radioamatérské soutěže, nejedná se tedy o už vyhlášenou a probíhající soutěž, ale jen o úvahu. Jsou to texty i pravidla určená pro posouzení, připomínkování i k další diskuzi. Ke skutečnému zahájení soutěže bohužel chybí ještě několik důležitých věcí:
- Sponzor ochotný navrhnout a vytisknout dostatečný počet diplomů (případně poskytnout i nějaké ceny).
- Člověk s vlastním počítačem, ochotný přijímat a ve volném čase vyhodnocovat zaslané výsledky.
- Dostatek stanic, ochotných se soutěže účastnit, případně si vzájemnými radami pomáhat.
Aktivita OZE, aneb soutěž při které zkusíme vysílat jen energií získanou z obnovitelných zdrojů.
O co se jedná a co je cílem akce:
Začalo to vlastně debatou o akci Czech Republic River Islands on the Air navržené Petrem OK1DPX na CB-fóru, který v ní (jen tak naokraj) zmínil možnost použít při této soutěži energii získanou z OZE (celý text od OK1DPX zde). To mě inspirovalo. Proč vlastně neudělat soutěž zaměřenou ryze na tuto tématiku?
Pár lidí, co mě trochu znají asi ví, že se už víc než 24 let amatérsky zabývám vodní energií a technologiemi na její využití. Při té příležitosti se setkávám téměř každodenně s názory, které mě neustále přesvědčují o tom, jak lichá představa panuje mezi lidmi o energii - přesněji o tom, kolik čeho je zapotřebí, aby někde z drátů lezlo trvale třeba pouhých 20W. Tato soutěž by to měla tak trochu napravit a umožnit všem účastníkům sáhnout si na to tak říkajíc „vlastní rukou“. Vylézt na kopec a vysílat s továrním transciverem a továrně vyrobenou anténou je věc jedna. Druhá, diametrálně odlišná nastane, jakmile se rozhodnete napájet TRX jinak, než z doma nabité autobaterie. Zkuste si to třeba jen tak nanečisto, je to docela poučné a vůbec to není tak snadné, jak se to na první pohled zdá. Budete žasnout, jak velkou vrtuli budete muset postavit slabému větru do cesty nebo kolik vody budete muset prohnat turbínkou, či jak vás bude bolet ruka od kliky, aby se na chvíli rozsvítil displej vaší stanice. Matematika výkonu, účinnosti i ztrát je neúprosná. A to je jenom začátek, za kterým následují další technické problémy jako regulace otáček, stabilizace napětí, konstantní zatížení hnacího stroje atd. Vůbec to není soutěž jen pro „malé děti“, jak si tu snad někteří falešně myslí. Je to odborná práce, věc k zamyšlení a hozená rukavice pro ty, kteří rádi zkouší něco nového. Pro ty, kteří nechtějí být jen „závodní“ operátoři řešící Pile-Up, ale chtějí do toho dát i něco svého originálního. Něco, co si sami vymysleli, rukama na koleni udělali, ať už to je na dovolené u Vltavy nebo třeba jen na zahrádce v příměstské kolonii. Pro mnohé přinese možná i pochopení širších souvislostí a zkušenost, že „vzít“ něco přírodě stojí docela dost potu a práce. Většinou si to doma při prostém cvaknutí vypínače neuvědomujeme.
[autor: OK2TAR]