Vlci ve filmu

expedice-bílý-tesák    ostatní    maskoti    vlci    vlci ve filmu

Vlk a jeho trenér (zdroj: Wikimedia; autor:Cjh1452000; lic.CC) Tma, vlčí vytí, stíny vlčí smečky v kruhu okolo oběti, pak ohnivé oči, vyceněné zuby a smrtelný výkřik. Prostě horor. Tak si to údajně diváci přejí a tak to také pro ně filmaři točí. Ve výjimečných případech to na závěr zachraňují krátkým dodatkem v titulcích "...jedná se o fiktivní příběh, skutečné napadení člověka vlky nebylo nikdy věrohodně doloženo..."

Od hororu k realitě

Jsou naštěstí i filmy, které vlky zobrazují podstatně realističtěji. Takové, jací doopravdy jsou. Tuhle čestnou výjimku splňují prakticky všechny filmy francouzského režiséra Nicolase Vaniera. Na první pohled by se dokonce mohlo zdát, že Vanierův filmový štáb pouze šikovně sestříhal záběry natočené s divokými vlky ve volné přírodě. Ale opak je pravdou. I ta nejmenší scéna je perfektně a do všech detailů připravená a role vlků i ostatních zvířat ztvárňují cvičení zvířecí "herci".

Výcvikem vlků pro filmové účely se zabývá několik společností. Jednou z nich je například společnost Instinct animals for film (Kanada, severně od Calgary), kterou vlastní Andrew Simpson a jeho společnice Sally Jo Sousa. Agentura, přesto že má jen 4 stálé zaměstnance, chová pro filmové účely kromě třiceti pěti vlků i další druhy zvířat - medvědy, rysy, lišky, psy i ptáky. Ale vlci tvoří více než 80% jejich aktivit. Práce se zvířaty je náročná. Je to celoživotní poslání s nikdy nekončící dvacetičtyřhodinovou směnou denně. Nejde jen o přípravu a tréning v areálu agentury, ale i o mnohadenní náročný transport zvířat a jejich ustájení v místě natáčení. Pro zvířata je to neznámá a stresující situace. Pro posílení důvěry a uklidnění je zcela běžnou praxí, že trenéři během cestování jedou nebo spí na zemi ve skladech u přepravek v těsném kontaktu se svými zvířaty. Vlk je velmi inteligentní zvíře a díky tomu se poměrně snadno cvičí. Samozřejmě jen pod podmínkou, že je mezi cvičitelem a vlkem silné citové pouto a použije se výhradně pozitivní motivace. Pokud mu člověk dokáže vysvětlit, co po něm chce a vlk to pochopí, rád to udělá a už to nikdy nezapomene. Problém je, že když se naučí něco špatně nebo při nácviku zažije nějakou nepříjemnou zkušenost, nechce už v dané situaci s trenérem spolupracovat. Vlk nikdy neopakuje stejnou chybu a je těžké ho přesvědčit, že to byl jen omyl, nehoda a že už příště žádné nebezpečí nehrozí. Velice důležitá je také klidná, přátelská a veselá nálada filmového štábu. Vlci jsou mimořádně senzitivní na náladu "ve smečce" a jakmile vycítí u lidí nervozitu nebo zlobu, stáhnou se do ústraní, odcházejí ze scény nebo začnou zmatkovat a pro ten den je s natáčením konec.

Většina lidí nemá sílu se na konci filmu probírat několikakilometrovými titulky. Ale kdyby si ten čas udělali, dozvěděli by se například, že ve Vanierově filmu Poslední traper hrají Simpsonovi vlci jménem Maynard, Cisco, Jade, Paris a Rouge pod vedením trenérů Dany a Deana Dubeových.

Vulka, Anuška, Bajkal, Kamar a ti další

Ve filmu Vlk (Loup) téhož režiséra hrají opět vlci z Instinct animals for film a to za asistence jedenácti trenérů. Otce vlčat Toroka hraje Simpsonův oblíbenec Digger. Tento šedý dlouhonohý kostnatý vlk, s typickým černým pruhem od hlavy až k ocasu, je v "civilu" skutečným alfa-samcem filmové smečky. Je klidný a zodpovědný. Perfektně zvládá poziční scény, pohledy do krajiny, otáčení hlavou na povel a další výcvikově náročné prvky. Černá matka vlčat Vulka není jejich skutečnou matkou, ale jen vlčí tetičkou. Jmenuje se Tyka a kromě toho, že před kamerou napoprvé perfektně zvládla kontakt se zcela cizími vlčaty, je rozenou odbornicí pro kousání na povel. Ať už jde o překusování příček ohrady nebo hryzání do umělé sobí nohy. Každý vlk má svého osobního drezéra. Drezér stojí vedle vlka, prakticky vždy jen několik desítek centimetrů mimo zorný úhel kamery. Vlci samozřejmě umí na povel i cenit zuby. Ale musí se s tím opatrně. Pro vlka v podřízeném postavení vůči trenérovi to není přirozený výraz. Pokud se to učí (většinou hrou "přetahování o kostičku"), je to přibližně stejné, jako když dovolíte puberťákům pokřikovat na důchodce sprostá slova. A může se to snadno zvrhnout v neposlušnost. Nejsvětlejší vlčice Anuška, skutečným jménem Sweet Pea, je mladé veselé stvoření a svým přirozeným chováním ve filmu zpestří každou situaci. Nebyl by to film o vlcích, kdyby v něm nebylo vlčí vytí. Na to je odborník černý vlk 2Toes (Tutous). Vyje rád a často. Na povel, či jen tak sám od sebe. A je to také poslední zvuk, který zazní na konci filmu. Další filmoví vlčí herci byli Toby, Jade, Duke, Tank, Ash, Leo, Argos, Scrunch, Zinger, Arthur, Thunder, T-Bone, Ripley a Quigley. Vlčata svou roli sehrála spontánně sama. Paradoxně nejnáročnější úlohu měl světlý vlček Quigley. Vlčata jsou přirozeně kontaktní a zvědavá. Quigley měl už od malička výrazné herecké vlohy a tak musel na povel sehrát roli opatrného, nedůvěřivého vlčete. Zvládl to na jedničku.
Ve scéně, kdy vlcí honí a loví soby, se jedná jen o dobře provedený střih. Ve skutečnosti vlci žádného soba nedohonili. Zvíře, které vlci trhají byl sob sražený nákladním autem u sibiřské silnice, kterého filmaři náhodou našli. (Pozorný divák možná postřehne, že Sweet Pea si ve scéně radostně vyklusává jako na procházce, rozhodně ne jako na lovu.)
Ve filmu Loup byla nejobtížnější scéna, kdy se pod Diggerem prolomí led na řece. Několik dní se vlci učili chodit trasu přes led vydlážděnou kousky masa. A pojednou tu byla nachystaná zákeřná past. Led se propadl a Digger se začal topit ve vodě. Natáčelo se v třicetistupňovém mraze. Kamery běžely, ale první záběr se nezdařil. A tak Andrew musel vzít mokrého tuhnoucího vlka do náručí a vhodit ho do ledové vody znovu. Filmaři si často neuvědomují, co do scénáře píší. I když to bylo v reálu i na plátně jen několik vteřin, trenér nikdy nezapomene na úlek a zmatek ve vlčích očích. Důvěra vlka v člověka je otřesena. A i když Digger po této scéně strávil tři noci s pánečkem v posteli a měl se jako v bavlnce, vlci špatné zážitky a křivdy nezapomínají. Digger už do konce života Andrewovi na ledě věřit nebude.*1

*1) - Celá situace je dobře popsaná ve filmovém dokumentu z průběhu natáčení filmu Loup na Sibiři pod zahraničním názvem Wolves Unleashed, který byl začátkem roku 2015 odvysílán i v ČR na televizní stanici ZOOM pod názvem Vlčí síla.



V nejnovějším 3D filmu Jeana-Jacguese Annauda Talisman vlků (Znamení vlka, Wolf totem, Le dernier loup, premiéra 2015) s rozpočtem 38 milionů dolarů opět můžete shlédnout vlky vycvičené u Andrew Simpsona. Ale nejedná se o žádného vlka z filmů předchozích. Vlci na hranicích Číny a Mongolska jsou jiní, než vlci kanadští. Simpsonovi nezbylo, než se poohlédnout po vlcích v čínských ZOO. Vybraná vlčata musela být mladší než 21 dní a musel se jim věnovat ve dne i v noci, aby s nimi navázal vztah a získal si jejich důvěru, bez které by byla jakákoli filmová práce nemyslitelná. Než se mohli vlci postavit před kamerou, museli prodělat 12 měsíců tréningu situací, které jim předepisoval scénář. Byla to zatím největší vlčí akce, do které se Andrew Simpson za svou kariéru pustil.

Na filmu Bílý tesák se podílela společnost The Wild Bunch Ranch (USA, Wyoming, GPS N:43.802311° / W:111.099692°), kterou má na starosti Jean Simpson. S předchozí kanadskou společností IAFF to nemá nic společného, jedná se pouze o shodu jmen. Společnost Jeana Simpsona připravuje zvířata pro film i pro televizní kampaně. Pro Bílého Tesáka připravila celou filmovou vlčí smečku. Na druhém dílu Bílý tesák II - mýtus bílého vlka, se podílela bílá arktická vlčice pod vedením cvičitelky Lindy Wengerové.

Podkolenku nezastřelili

Ve filmu Tanec s vlky v režii Kevina Costnera účinkují vlci ze společnosti Working Wildlife vedené Steve Martinem. I tato agentura má více druhů zvířat, včetně tak obtížně vycvičitelných, jakými jsou kojoti. Tréning zvířat pro film Tanec s vlky měla na starosti Gayle Phelpsová, Paul Reynolds, Alune a Fred Dubrayovi. Prozradím, že vlčí herci byli dva, Teddy a Buck. Maskéři si dali práci, aby oba vlci vypadali stejně a podle románové předlohy jim na nohou zesvětlili srst, aby vznikly ony typické "podkolenky". Oba byli na scéně a do filmu se vybral záběr, který vyšel lépe. Tak jako ve většině filmů s vlky, tak i zde, prakticky ve všech scénách, kde není vidět herci do obličeje, zastupuje hlavního herce sám vlčí trenér a to včetně scény, kdy vlk následuje poručíka na koni nebo ho kousnul do nohy. V dalším záběru, kdy Costner běží sám, už musí za sebou skrytě trousit kousky syrového masa, aby ho vlk následoval. V srdceryvné scéně, kdy je Podkolenka vojáky zastřelen, byl vlk upoután za nohu a okolo něj odpálené miniaturní pyrotechnické efekty, aby vznikly malé obláčky kouře. Zvíře před roznětkami instinktivně uskočilo, což ve filmu to budí dojem, že bylo kulkou zasaženo.

Nemusíte mít obavu, že by kdokoli připustil, že by při natáčení filmu nějakého vlka zastřelili. Vycvičit zvíře je příliš pracné, drahé a žádný s trenérů a cvičitelů by s tím nikdy nesouhlasil. To jen dobrá režie, přesný střih a dokonalé atrapy ležících mrtvých vlků zjitří naše divácké city. A když se vše podaří a film se líbí, mají vlčí herci vystaráno o popularitu, péči i krmení na celý zbytek svého života.

Zvířata v českých filmech

I u nás máme špičkové speciality na výcvik filmových zvířat. Prakticky za každou českou pohádkou či filmem, kde hrají zvířata, se skrývá neúnavná práce a mnohaleté zkušenosti pana Václava Tomšovského. Pokud jde o vlky, nejde nevzpomenout brášky Flíčka a Žolíka, které odchoval, pro děti do večerníčku nafilmoval a dodnes o ně pečuje pan Václav Chaloupek. V některých filmech, videoklipech či reklamách často nahrazují skutečné vlky českoslovenští vlčáci. Toto psí plemeno v krátkých šotech nebo při potemnělém osvětlení běžný divák od vlka neodliší. Rozdílu si všimne jen ten, kdo se cíleně zaměří třeba na tvar uší, detaily nosu, nesení ocasu a podobné specifické odlišující znaky. Štěňátka tohoto plemene jsou do určitého věku od skutečných vlčat k nerozeznání.

(autor článku: OK2TAR, datum: 23.4.2015, licence: CC-BY-ND,    fotografie: Wikimedia/Cjh1452000, licence: CC)


[ zpět na hlavní stránku ] - [ vlčí rozcestí ]